Materiály a jejich ekologický dopad nelze generalizovat – je definován našimi činy. Celá cesta volby procesu od zpracování, jež ovlivňuje spotřebu energie a vody, až po realizaci konceptu a představení produktu, se počítá do aspektů, nakolik je daný materiál (následně produkt a následně opět materiál) ekologicky šetrný. Jedná se o celý systém, jakým je s materiálem nakládáno a je to design, průmysl a politické rozhodování, které definuje materiálový oběh a jeho ekologický dopad.
K odpovědnějšímu designovému přístupu a odpovědnějšímu zacházení s materiály může vést vedle vývoje alternativních materiálů a s ním spojeným posílením mezioborových vazeb také cirkulární ekonomika. Posun směrem k odpovědnosti designu zároveň nutně směřuje k větší míře spolupráce a participativním způsobům zapojování těch, kdo měli být dříve jen spotřebitelé, do role spolutvůrců. V rámci rešerší byl vypozorován také trend přesunu role odpovědného designéra do edukativnější roviny – sdílení znalostí, informací a zkušeností a přispívání tak ke vzdělávání a šíření možností a informací – návrat k řemeslné tvorbě a důraz na lokální produkci. Konkrétní data o míře odpovědnosti poskytuje metoda LCA, která dokáže vyčíslit dopad celého životního cyklu produktu na životní prostředí. V českém akademickém prostředí zatím, až na výjimky, obecně nefungují propojovací struktury mezi designéry a vědci. Situace se však pomalu zlepšuje.
K odpovědnějšímu designovému přístupu a odpovědnějšímu zacházení s materiály může vést vedle vývoje alternativních materiálů a s ním spojeným posílením mezioborových vazeb také cirkulární ekonomika. Posun směrem k odpovědnosti designu zároveň nutně směřuje k větší míře spolupráce a participativním způsobům zapojování těch, kdo měli být dříve jen spotřebitelé, do role spolutvůrců. V rámci rešerší byl vypozorován také trend přesunu role odpovědného designéra do edukativnější roviny – sdílení znalostí, informací a zkušeností a přispívání tak ke vzdělávání a šíření možností a informací – návrat k řemeslné tvorbě a důraz na lokální produkci. Konkrétní data o míře odpovědnosti poskytuje metoda LCA, která dokáže vyčíslit dopad celého životního cyklu produktu na životní prostředí. V českém akademickém prostředí zatím, až na výjimky, obecně nefungují propojovací struktury mezi designéry a vědci. Situace se však pomalu zlepšuje.
Znáš zajímavý odkaz, který v databázi chybí? Chceš se podělit o svůj příběh? Zajímal by tě konkrétní rozhovor?
Projekt byl obnoven za podpory Specifického výzkumu FaVU VUT a jedná se o jeden z výstupů disertační práce Valentýny Landa Filípkové.
Webdesign 2022 — Pavel Holomek