Obrázky



1


4


5
Poznámky


1 Lineární ekonomický model, ilustrace: Bára Růžičková

2 Cirkulární ekonomika – Institut cirkulární ekonomiky. Institut cirkulární ekonomiky – We close the loop [online]. Dostupné z: https://incien.org/cirkularni-ekonomika/

3 The world is now only 8.6% circular - CGR 2020 - Circularity Gap Reporting Initiative. Circularity Gap Reporting Initiative - Home [online]. Copyright © 2008 [cit. 11.02.2021]. Dostupné z: https://www.circularity-gap.world/2020

4 Butterfly Diagram – Circular Economy Concept – Ellen MacArthur Foundation, ilustrace: Bára Růžičková

5 Postupy dle vzoru Cirkulární ekonomiky, ilustrace: Bára Růžičková

6 Rozhovor s Vladimírem Kočím: Selským rozumem za horizont nedohlédneme. Material times. Praha: Happy Materials, 2019. ISSN 2464-742X.ii


7 Zatím se jedná pouze o obecný plán, k němuž se postupně vytváří strategie – pro podporu udržitelného průmyslu, cirkulární ekonomiky a s ní související nakládání s odpadem. Avšak návrh zákona, který zakazuje určité druhy jednorázových plastů (příbory, talíře, brčka, kelímky) vláda ČR schválila teprve letos v lednu. V ideálním případě by tak měl platit od července 2021.





(B)
Cirkulární ekonomika



Vedle vědeckých snah a objevů nových materiálových zdrojů můžeme považovat za jednu z nezbytných cest k lepší budoucnosti radikální přechod z lineárního ekonomického modelu 1, ve kterém se většina spotřebovaných materiálů proměňuje v odpad, na cirkulární ekonomiku, kde produkty a materiály navracíme zpět do produkce a přinejmenším tak prodlužujeme jejich životnost.

Jen Evropa vyprodukuje 2,5 miliardy tun odpadu ročně, z čehož zhruba 50 % skončí na skládkách nebo ve spalovnách.2

Globální ekonomika je v současné době cirkulární pouze z 8,65 % (dle World Gap Report 2020). Celosvětově bylo za rok 2020 aplikováno 100 miliard tun materiálu, z toho pouze 8,65 % bylo druhotných surovin. V roce 2018 to bylo 9 %, za uplynulá léta se tak globální aplikace cirkulárního modelu ekonomiky snížila.3

Problém tedy nevzniká pouze v tom, kolik surovin lidstvo spotřebovává, ale také jak s nimi zachází.

Nakládání s odpadem v současné době z velké části stále odpovídá zmíněnému lineárnímu modelu. Odpady však nevznikají pouze na konci životního cyklu produktu, ale již v průběhu jeho výroby,a to ve velkém množství. Takový odpad nazýváme předspotřebním odpadem (pre-consumer waste). Odpad, který vzniká až poté, co vyrobený předmět doslouží, nazýváme pospotřebním odpadem (post-consumer waste).

Koncept cirkulární ekonomiky spočívá v předcházení vzniku předspotřebního odpadu a limitování a opětovnému využívání odpadu pospotřebního.

Jednoduše řečeno jde o princip hledání řešení optimálního materiálového využití (aplikace a využití materiálů a odpadů, které se na zemi produkují), využívání šetrnějších zdrojů energie, snahu o prodloužení životnosti produktů. Obvykle se koncept cirkulární ekonomiky popisuje na Butterfly diagramu 4 podle Ellen MacArthur Foundation, který znázorňuje dva typy cyklů. Biologický cyklus, pod který spadají biodegradabilní materiály, které pomohou obohatit půdu nebo zemědělství a dokáží se rozkládat. Druhý, technický cyklus, do nějž spadají všechny ostatní typy materiálů (kovy, plasty a další), kterým by se lidé v ideálním případě měli snažit najít nové využití a nový způsob zpracování, jelikož není možné navrátit je zpět do přírody.

Jak jako designér ideálně postupovat dle konceptu cirkulární ekonomiky?5

︎︎︎ Primárně je velmi podstatné předcházet (prevent) vzniku odpadů. Snaha minimalizovat již výše zmíněný předspotřební odpad, by měla rezonovat především již u výrobců a jimi využívaných technologií.

︎︎︎ Dalším žádaným cílem by mělo být redukovat (reduce) množství využívaných materiálů.

Jako příklad můžou posloužit designové nádoby na mýdlo a další kosmetické přípravky Soapack. Designér Mi Zhou tyto nádoby vytvořil z mýdla samotného a vymyslel tak alternativu pro plastové či skleněné obalové materiály. Pokud totiž není nádoba následně znovu využívána, negativní environmentální dopad plastového a skleněného materiálu je srovnatelný.6

︎︎︎ V případě, že již daný materiál/odpad vznikl, následující ideální variantou může být jeho opětovné využití (reuse). Koncept opětovného využití je založen na použití materiálů a produktů několikrát, aniž by byly výrazně technologicky zpracovávány (šetří energii na rozdíl od procesu recyklace). Aspektem opětovného využití matriálů se zabývá například bruselské studio Rotor. Ve své tvorbě obecně rozvíjí kritický postoj k nakládání s materiálem pomocí výzkumu a designu. Kromě projektů v oblasti architektury a interiérového designu navrhují také výstavní expozice, knihy, ekonomické modely a politické systémy. S dalšími partnery v roce 2019 odstartovali vedlejší firmu pod názvem Rotor Deconstruction. Jedná se o průkopnickou kooperativní společnost v Bruselu, která působí v oblasti demontáže, úpravy a prodeje regenerovaných konstrukčních prvků. 

V českém prostředí se využíváním materiálů z dosloužilých produktů zabývá produktové a interiérové studio NAHAKU. Jejich posledním představeným produktem (Designblok 2020) byly mísy ze sklěněných dvířek od praček. Vyrábí také například svítidla z jednorázových nádob na prosecco (Designblok 2019).

S opětovným využitím tak souvisí také oprava produktů (repair). Oprava produktů byla v historii automatická praxe. S příchodem kapitalistického režimu, rozvojem průmyslu si lidé navykli na možnosti nákupu téměř nekonečného množství produktů za nízké ceny. Možnost oprav bohužel ustoupila do pozadí. V posledních letech však zaznamenáváme množství iniciativ a jednotlivců, kteří se snaží vyvolat zájem veřejnosti o původ, kvalitu a ohleduplnost, a iniciovat nutnou potřebu si produktů a materiálů znovu vážit. Právě designéři a umělci sehrávají roli v tomto diskurzu a společenském uvědomění.

︎︎︎ Recyklace (recycle) se v hierarchii preferovaného nakládání s odpady nachází až na čtvrtém místě – logisticky i energeticky se jedná o velmi náročný proces. Proto je výhodná pouze za předpokladu, že lze recyklát následně reálně aplikovat. (více o recyklaci v textu C)

︎︎︎ Následujícími, z hlediska cirkulární ekonomiky však méně preferovanými možnostmi nakládání s odpady jsou spalovny a energetické využití odpadu (ZEVO).

︎︎︎ Nejnevhodnější variantou je pak odpad končící na skládce. Bohužel v současnosti se jedná o nejběžnější způsob, jakým je s odpady nakládáno. Evropská komise však v roce 2019 schválila přechod na udržitelnější hospodářství EU (The European Green deal).7