1
Potřeba globálního zavedení modelu cirkulární ekonomiky – tedy posílání do oběhu materiálno, které už bylo vyprodukováno, se ukazuje jako nezbytná.
Přestože je těžké vrátit se zpět a uvědomovat si naši relativně nově naučenou zhýčkanost a potřebu mít co nejvíce a co nejlevněji, lidé si začínají znovu vážit řemesel a kvalitní tvorby, která vydrží po generace. Inspirace našimi kořeny a využívání lokálních zdrojů a surovin a alespoň malá forma soběstačnosti může být také jedním z klíčů k lepší budoucnosti.
A jsou to často právě designéři, kteří svými projekty a sdílením postupů napomáhají k takovému uvědomění. Například v kolekci nábytku Sokui designér Filip Krampla využil jako pojivo jednotlivých dřevěných součástí rýžový škrob. Přesto, že se jedná o tradiční japonskou techniku lepení, spojenou s typickou asijskou surovinou, je na místě ocenit myšlenku využití tradičních postupů spojený s minimalizací využitého materiálu a náhrady syntetických lepidel a laků. Rýžový škrob by v našem lokálním kontextu bylo možné nahradit škrobem získaným ze surovin, jejichž produkce je v naší krajině hojně zastoupena (brambory, kukuřice). Právě škrobová pojiva se v poslední době využívají při tvorbě ekologických kompozitů.
Návrat k odkazu tradičních technik a materiálů zpracovává slovenský (původně diplomový) projekt názvem Story of Linen. Který obnovuje techniky zpracování lnu jako tradiční suroviny pěstované na Slovensku a v Česku (nejen pro její semena, ale také pro výrobu látek). Cílem projektu je především dostat do širšího povědomí veřejnosti náročnost celého procesu od růstu plodiny, přes její sklizeň až po zpracovávání na textilie (sušení, lámání, odsemeňování, předení, tkaní). A pomocí intenzivního sdílení a edukace, tak přispět k posílení vztahu mezi lidmi a materiály, a zdůraznit nutnou potřebu vážit si kvalitních a lokálních přírodních materiálů.
A jsou to často právě designéři, kteří svými projekty a sdílením postupů napomáhají k takovému uvědomění. Například v kolekci nábytku Sokui designér Filip Krampla využil jako pojivo jednotlivých dřevěných součástí rýžový škrob. Přesto, že se jedná o tradiční japonskou techniku lepení, spojenou s typickou asijskou surovinou, je na místě ocenit myšlenku využití tradičních postupů spojený s minimalizací využitého materiálu a náhrady syntetických lepidel a laků. Rýžový škrob by v našem lokálním kontextu bylo možné nahradit škrobem získaným ze surovin, jejichž produkce je v naší krajině hojně zastoupena (brambory, kukuřice). Právě škrobová pojiva se v poslední době využívají při tvorbě ekologických kompozitů.
Návrat k odkazu tradičních technik a materiálů zpracovává slovenský (původně diplomový) projekt názvem Story of Linen. Který obnovuje techniky zpracování lnu jako tradiční suroviny pěstované na Slovensku a v Česku (nejen pro její semena, ale také pro výrobu látek). Cílem projektu je především dostat do širšího povědomí veřejnosti náročnost celého procesu od růstu plodiny, přes její sklizeň až po zpracovávání na textilie (sušení, lámání, odsemeňování, předení, tkaní). A pomocí intenzivního sdílení a edukace, tak přispět k posílení vztahu mezi lidmi a materiály, a zdůraznit nutnou potřebu vážit si kvalitních a lokálních přírodních materiálů.
2
3
4
Znáš zajímavý odkaz, který v databázi chybí? Chceš se podělit o svůj příběh? Zajímal by tě konkrétní rozhovor?
Projekt byl obnoven za podpory Specifického výzkumu FaVU VUT a jedná se o jeden z výstupů disertační práce Valentýny Landa Filípkové.
Webdesign 2022 — Pavel Holomek