V praxi se však napříč obory bohužel setkáváme s takzvaným greenwashingem, kdy firmy investují více času a peněz do marketingu svých produktů nebo značek, aby propagovaly jak „zelené“ je jejich smýšlení, spíše než do tvrdé práce, aby zajistily jejich opravdovou udržitelnost (k přírodě ohleduplnou činnost). Firmy a studia tak využívají nálepky „udržitelný produkt“. Nakolik je tato informace pravdivá? Takovouto informací firmy a designéři zákazníkům nic negarantují, pokud nevyužijí prostředky pro měření reálného dopadu jejich tvorby.
Model cirkulární ekonomiky představuje pouhou vizi, nejedná se o nástroj, kterým by se dalo měřit udržitelnější nakládání se zdroji. K takovému měření a zjištění slouží metoda LCA (Life Cycle Assessment = metoda posuzování celého životního cyklu)
LCA umožňuje vyčíslit, jaké dopady konkrétní produkt, jeho výroba a distribuce může mít.
Měří tak dopad, který může daný produkt způsobovat napříč svým životním cyklem – od získávání suroviny, přes výrobu, distribuci, využívání až po jeho recyklaci, odstranění – všechny tyto fáze jsou do posuzování a výpočtu zahrnuty. Kolik je spotřebováno vody, kolik vzniká oxidu uhličitého a jaký vliv to má na životní prostředí a jaké další oblasti můžou být ovlivněny.
Více o LCA ︎︎︎ Rozhovor – Vladimír Kočí – Jak náročné je zhodnotit ekologický dopad produktů?
LCA umožňuje vyčíslit, jaké dopady konkrétní produkt, jeho výroba a distribuce může mít.
Měří tak dopad, který může daný produkt způsobovat napříč svým životním cyklem – od získávání suroviny, přes výrobu, distribuci, využívání až po jeho recyklaci, odstranění – všechny tyto fáze jsou do posuzování a výpočtu zahrnuty. Kolik je spotřebováno vody, kolik vzniká oxidu uhličitého a jaký vliv to má na životní prostředí a jaké další oblasti můžou být ovlivněny.
Více o LCA ︎︎︎ Rozhovor – Vladimír Kočí – Jak náročné je zhodnotit ekologický dopad produktů?