Obrázky


5

6

Poznámky


1 HAFFMANS, Siem, et al. Products That Flow: Circular Business Models and Design Strategies for Fast-Moving Consumer Goods. 1. Amsterdam: BIS Publishers, 2018, s. 91–99. ISBN 978-90-6369-498-2.

2 KULA, Daniel, Elodie TERNAUX a Quentin HIRSINGER. Materiology: průvodce světem materiálů a technologií pro architekty a designéry. Praha: Happy Materials, c2012. ISBN 978-80-260-053

3 HAFFMANS, ...

4 How does overfishing make climate change worst?. Greenpeace. [online]. Dostupné z: https://www.greenpeace.org/aotearoa/story/how-does-overfishing-make-climate-change-worse/

5 Photo by Masha Kotliarenko on Unsplash

6 Photo by Jonathan Chng on Unsplash


 




(0.3)
Plasty



Třetí skupinu základních materiálů tvoří plasty. Téměř všechny typy plastů jsou složeny z molekul na bázi uhlíku, což je činí organickými – organický však naznamená jednoduše rozložitelný.1

Přestože nám právě plastová produkce připomíná nutnost změny přístupu k nakládání s materiálem, nejsou všechny plasty zákonitě špatné.

Plasty obecně dělíme na dvě základní skupiny: termoplasty a reaktoplasty (dle jejich teplotního chování). Jednotlivé typy plastů se od sebe liší nejen svými fyzikálními vlastnostmi, ale také možnostmi jejich recyklace. Právě termoplasty patří mezi častěji využívané pro svou tvarovatelnost a snadnější recyklaci.Náročnost recyklace produktů pak závisí také na příměsích. U automobilové pneumatiky, jejíž životnost je dokonce stanovena zákony, se setkáváme kromě gumy i s železnými dráty a textilními vlákny. Při recyklačním procesu se všechny tyto prvky musí rozdělit. (více k recyklaci v textu C)

V kontextu recyklace a zapojení uživatelů pak za zmínku rozhodně stojí firma Precious Plastic jejíž zakladatel Dave Hakkens vytvořil systém pro domácí recyklaci plastových nádob. V českém prostředí se výrobou desek z recyklovaných plastových nádob zabývá studio Plastic Guys.

Podkategorii termoplastů spadají také bioplasty. Bioplasty se od syntetických plastů liší zdrojem uhlíku, který je namísto ropy čerpán z rostlinných zdrojů. Různé druhy bioplastů pak disponují různými stupni rozložitelnosti (což můžeme považovat za jejich alternativu k recyklaci). Nejvyužívanějším zastupitelem bioplastů je PLA (Polyactid acid).3 Bioplasty pomalu nahrazují ropné plasty, a to především v obalových materiálech. Jejich globální výhradní využití ale napříč průmyslem stagnuje na politické a ekonomické úrovni. Problém nastává také u jejich fyzikálních vlastností, jako je nižší tepelný stupeň degradace, oproti některým ropným plastům. 

Například s biodegradabilním bioplastem (NUATAN) pracuje slovenské studio Crafting Plastics, které se dlouhodobě zabývá jeho využitím nejen při tvorbě uměleckých předmětů, ale i jeho aplikací při sériové výrobě.

V posledních letech vznikají alternativní zdroje, které by v budoucnu mohly nahradit syntetické plasty právě v obalovém průmyslu. Například materiál živočišného původu MARINATEX využívá zbytkovou produkci rybářského průmyslu. Bohužel lov ryb se v dnešní době považuje za velké téma a odvětví, které negativně ovlivňuje harmonii fauny a flóry v oceánech. Enormní lov ryb je tak jednou z příčin globálního oteplování.4 Existují výrobci, kteří využívají odpadní rostlinné zdroje jako vstupní suroviny pro tvorbu alternativních plastů. Například materiál Chip Board se vyrábí z odpadní produkce brambor nebo materiál Aqua Faba Foam, které vzniklá ze zbytkové produkce cizrny. Také mořské řasy se v posledních letech ukazují jako velmi zajímavý zdroj pro produkci alternativních plastů (Evoware).