Obrázky



5

6

7

8

Poznámky


1-3 HAFFMANS, Siem, et al. Products That Flow: Circular Business Models and Design Strategies for Fast-Moving Consumer Goods. 1. Amsterdam: BIS Publishers, 2018, s. 91–99. ISBN 978-90-6369-498-2.

4 The impact of textile production and waste on the environment (infographic) | News | European Parliament. [online]. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/society/20201208STO93327/the-impact-of-textile-production-and-waste-on-the-environment-infographic

5 Solidwool

6 MycoCopmposite™

7 MycoFlex™

8 Tkaná textilie, Photo by Micheile Henderson on Unsplash


 




(0.5)
Kombinované materiály



K obecnému dělení je nutné zmínit kombinované materiály a materiálové struktury, které se skládají z mnoha prvků, nebo jsou kombinací několika materiálů. 

Při vytváření takových materiálů je podstatné přemýšlet nad volbou správných kombinací složek (plniv a pojiv) z hlediska dalšího využití a recyklace či rozkladu.

Typickými představiteli kombinovaných materiálů jsou jednoznačně všechny kompozity, tedy obecně materiály složené ze dvou nebo více prvků rozdílných vlastností.
1 Nerozvážnou kombinací takových prvků však bohužel často dochází k problémům. Pokud kombinujeme v přírodě těžko rozložitelné či syntetické materiály s materiály přírodními. Pro představu poslouží materiál Solidwool, který využívá lokální vlnu jako plnivo pevného deskového materiálu v kombinaci s plasty, které však nejsou 100% na přírodní bázi. Přestože je materiál vizuálně zajímavý a měl by se vyznačovat velkou pevností, takovouto kombinaci pak může být velmi složité nebo nemožné rozložit či oddělit v potenciálním procesu recyklace.

Do kategorie kombinovaných materiálů můžeme zařadit také pěny (klasická kombinace plastu se vzduchem),2 které jsou velmi často využívány jako obalové materiály. Zajímavou alternativu obalových materiálů vyvinula firma Ecovative, která využívá rostoucí materiál – mycelium, zjednodušeně podhoubí. Jejich portfolio obsahuje kromě pevného kompozitu (MycoCopmposite™) také materiály pěnového charakteru (MycoFlex™). 

Jako další z příkladů kombinovaných materiálových struktur můžeme považovat textilie. Za další z příkladů kombinovaných materiálových struktur můžeme považovat textilie. Textilní výroba je odpovědná za 20 % celosvětového znečištění vody a oděvní průmysl obecně je zodpovědný za 10 % celosvětově uhlíkových emisí.3 Mimo jiné problém textilií jako materiálu spočívá v jejich složitém rozpadu nebo rozdělení vláken, u pletenin o něco jednodušeji než u tkaných látek a oblečení. Stejně jako je časově a energeticky náročná textilní výroba. Nabízí se tak možnost rozcupování vláken, čímž však dochází k jejich narušení, a opět se tak redukuje možný počet opakovaného využití. Východiskem by tak kromě přetvoření celého fashion bussines modelu mohlo být alespoň využívání netkaných materiálů pro fast fashion.4