Obrázky


3

4

5

Poznámky


1–2 HAFFMANS, Siem, et al. Products That Flow: Circular Business Models and Design Strategies for Fast-Moving Consumer Goods. 1. Amsterdam: BIS Publishers, 2018, s. 91–99. ISBN 978-90-6369-498-2.

3
 
ŽULA, Photo by Markus Winkler on Unsplash


4
BETON, Photo by Wesley Tingey on Unsplash

5 Recyklované SKLO z výroby, zdroj: Brokis



 




(0.2)
Keramické materiály



Další základní skupinu materiálů tvoří keramické materiály – sloučeniny kovu a nejčastěji kyslíku. Existují dva základní druhy vyznačující se fyzickým složením a definicí.

První skupinu tvoří horniny. Skládají se ze stabilní krystalické struktury, vyznačují se velkou mechanickou pevností v tlaku, ale mají sklon k lámání (žula, mramor a další). 
Do druhé skupiny můžeme zařadit keramikuporcelán, které jsou mnohem všestrannější – mohou být lity a formovány a 3D tištěny. Také sklo či beton spadají do této kategorie.1

Právě písek a štěrk potřebný k výrobě skla a stavebních materiálů se řadí mezi nejvíce těžené suroviny současnosti. 

Sklo je však poměrně jednoduché zrecyklovat s dosažením výsledků vysoké kvality a se spotřebou pouhých 15 % energie, jež bylo spotřebováno při jeho původním vzniku.2


V kontextu výroby betonu a stavebnictví je velmi diskutovaným tématem portlandský cement, specifický vápenec, jehož výroba odpovídá 8% světové produkce oxidu uhličitého. Na výzvu náhrady portlandského cementu reagují výzkumy směsí ze zbytkové produkce kaolínu a hliníku. Takováto náhrada však zatím není schopna uspokojit celkovou poptávku po cementu. Zajímavou alternativou může být také přechod z klasického betonu na beton konopný.