Obrázky



6

7

8
Poznámky


1–2 HAFFMANS, Siem, et al. Products That Flow: Circular Business Models and Design Strategies for Fast-Moving Consumer Goods. 1. Amsterdam: BIS Publishers, 2018, s. 91–99. ISBN 978-90-6369-498-2.

3 Material times. Praha: Happy Materials, 2019, s. 112–118. ISSN 2464-742X.

4 FRANKLIN, Kate, a Caroline TILL. Radical matter: rethinking materials for a sustainable future. 1. London: Thames & Hudson Ltd, 2018, s. 35. ISBN 978-0-500-29539-7. 

5 SOLANKI, Seetal. Why materials matter: Responsible design for a better world. 1. Munich: Prestel Verlag, 2018. ISBN 978-3-7913-8471-9.

6 Notweedpaper

7 Totora, Photo by Veronika Nehasilová

8 Newspaper wood
 




(0.4)
Rostoucí materiály



V neposlední řadě můžeme za základní skupinu považovat materiály rostoucí (organické), jež produkuje příroda sama, a materiály z těchto surovin vytvářené.

Klasickým zastupitelem je dřevo, jehož velikost a vlastnosti jsou definovány velikostí a druhem stromu a vrstvami buněk, z nichž se skládá. 
Řadí se sem také rostlinné materiály jako je konopí, len, bambus, který společně s dalšími rychleji rostoucími rostlinami částečně nahrazuje produkci dřeva, a s ním také související produkcí celulózových vláken například pro oděvní průmysl (Lyocell neboli viskóza).V současné době však vznikají nové možnosti, jakým způsobem získávat vstupní celulózu pro výrobu textilií, a to například pomocí její extrakce z odpadní bavlny, jako je tomu u Refibry.

Celulóza, neboli dřevní buničina, je také podstatná surovina pro výrobu papíru a kartonu. Proces výroby papíru patří mezi velmi náročné, hlavně co se spotřeby vody týče. Navíc se ukazuje jako nezbytné snížit produkci dřeva a hledat nové možnosti. Alternativní přístup k výrobě papíru zvolila firma Notweed paper, která jako jeden ze zdrojů celulózy využívá lokální invazivní rostliny (plevel). Polovina využívané celulózy pochází z křídlatky japonské, invazivního keře, který pochází z Asie, ale již staletí se hojně vyskytuje i v Evropě. Jednotky procent využitého materiálu pochází z recyklovaných papírů a zbývajících 45 % tvoří celulóza z tradičních dřevin.

Přestože dřeviny patří mezi cenné a omezené zdroje, produkty z nich složené, jako je papír a karton, se však vyznačují snadnou rozložitelností a relativně snadnou recyklací. Papír však nelze recyklovat do nekonečna, nanejvýš sedmkrát, jelikož se vlákna postupně zkracují, a nakonec nemohou zajistit dostatečnou pevnost materiálu.2

Obecně se tak ve stavebnictví a nábytkářství začíná pomalu prosazovat snaha tradičně využívané dřeviny nahradit těmi lokálními, rychleji rostoucími. Příkladem může být totora (česky skřípinec). Výzkumem a  novací tradičních ekvádorských technik jejího zpracování, se zabývá architekt a designér Juan Fernando Hidalgo Cordero.3


Alternativy

Se zajímavou alternativou dřeva přišla designérka Mieke Meijer, která vytvořila materiál, který obrací proces dřeva a papíru.Materiál NewspaperWood je vytvářen ze starých novin slisovaných do desek, svým vzorem připomínající strukturu dřeva a kresbu dřevěných letokruhů. Vzniklý materiál se tak dřevu nejen vizuálně podobá, ale disponuje i stejnými vlastnostmi. Lze jej podobně opracovávat a následně využívat pro tvorbu nábytku. 

Podobný princip, avšak odlišnou vstupní surovinu, využil v projektu Structural Skin designér Jorge Panadés. Ten recykluje zbytky a odřezky kůže z kožedělného průmyslu, které nebyly dostatečně kvalitní pro využití jako primární materiál.5 Panadés tyto zbytky lisuje a vytváří z nich nábytkové objekty. Takto vzniklý materiál vizuálně připomíná právě dřevo nebo mramor. 

V posledních letech se k rostoucím materiálům řadí také materiály na bázi bakterií a hub(combucha aj.). Například firma Malai kombinuje bakterie s rostlinnými vlákny a vyrábí materiál podobný kůži.