2. 5. 2021 Lokální design
Ondřej Plášil
Ondřej Plášil
Ondřej Plášil
je absolventem ateliéru produktového designu na FaVU VUT. Několik let vyráběl sešity pro svou potřebu a kamarády. Poté začal spolupracovat s Papírna Stationery a po dalších několika letech vznikl piiir jako vyústění jeho diplomové práce. Jeho slovy: „Štvalo mě všudypřítomné schovávání se za recyklované stejně jako nesmyslná touha vše vyrábět ručně a tvrdit, že je to udržitelné. Piiir měl přinést škálu produktů z různých materiálů za pomoci různých výrobních technologií, od čistě strojových až po ruční. Tak abych mohl nabídnout sešit do školy ale i ručně šitý zápisník na úrovni v odpovídajících cenových hladinách.“
je absolventem ateliéru produktového designu na FaVU VUT. Několik let vyráběl sešity pro svou potřebu a kamarády. Poté začal spolupracovat s Papírna Stationery a po dalších několika letech vznikl piiir jako vyústění jeho diplomové práce. Jeho slovy: „Štvalo mě všudypřítomné schovávání se za recyklované stejně jako nesmyslná touha vše vyrábět ručně a tvrdit, že je to udržitelné. Piiir měl přinést škálu produktů z různých materiálů za pomoci různých výrobních technologií, od čistě strojových až po ruční. Tak abych mohl nabídnout sešit do školy ale i ručně šitý zápisník na úrovni v odpovídajících cenových hladinách.“
1
Vyrábí se tvé produkty lokálně tady v ČR?
Ondřej: Všechny jsou vyrobený v ČR. Naprostá většina produktů přímo v Pelhřimově v mojí dílně. Snažím se spolupracovat lokálně, takže využívám tiskárnu v Pelhřimově, kde můžu tisknout až do formátu B2. Pro strojovou výrobu sešitů pak využívám tiskárnu v Havlíčkově Brodě, která je 35 km daleko. Na šité bloky pak tiskárnu v Českých Budějovicích vzdálenou 85 km.
Jakou roli pro tebe hraje lokální produkce? Jakými jinými způsoby se snažíš být odpovědnější?
Ondřej: Lokální produkce byla jedním ze základních požadavků. Společně s minimalizací odpadu. Než jsem se s tím sám setkal nenapadlo by mě, že u sešitu A5 vznikne klidně 35 % odpadu. Snažil jsem se najít českého výrobce papíru, vždyť papírny jsou všude, že ano. Bohužel je v Česku jediná, která vyrábí papír v kvalitě vhodné pro moje produkty. Resp. jediná, která ho vyrábí strojově, a ne ručně a je tedy i cenově dostupný. Bohužel bych musel koupit od každého materiálu 2 tuny, což znamená že na jeden sešit bych musel koupit 4 tuny papíru, a to bych měl jen jednu barvu obálky 🤯. Jsem proto odkázán na zahraniční výrobce a v portfoliu mám jen jeden sešit z čistě českých materiálů, který má vnitřní listy z papíru, který je vyrobený jako balicí.
Díky hledání jsem si ale dost důkladně prošel nabídku papírů zahraničních výrobců a našel zajímavé možnosti. Před 4 lety jsem začal používat italské papíry, které obsahují část post-consumer recyklovaného papíru, a navíc obsahují odpad ze zpracování potravin jako jsou třešně, mandle, kukuřice atd. A o nějakou dobu později papíry s odpadem z kožedělného průmyslu. Tyhle papíry se poslední dobou stávají hodně trendy. Navíc tahle papírna už před 4 lety dost řešila ekologii, a tak to byla první papírna u které jsem našel materiálové listy s vyčíslenou uhlíkovou stopou. Například papírna Favini si dokonce od roku 2018 únik uhlíku, vznikajícího při produkci kreativních papírů, vykupuje pomocí tzv. carbon offset – tedy uhlíkové kompenzace. V podstatě jde o to, že zaplatíš podporu nějakého environmentálního projektu, který za tebe kompenzuje množství vyprodukovaného uhlíku tím, že ho zpracuje nebo vytvoří kyslík. Znám Carbon Neutral certifikaci od Peak Designu nebo právě Favini Používá AzzeroCO2. Kdy přímo v materiálovém listu vidíš, že podpořilo výsadbu v Turecku. Běžně se pak pro produkt používá označení – carbon neutral – což znamená, že při započítání uhlíkové kompenzace, tvůj produkt nevytvořil žádnou uhlíkovou stopu. Další level se označuje jako – uhlíkově pasivní – tedy neplatíš offset, protože reálně žádné škodliviny při tvé produkci nevznikají.
Možná bych ještě poznamenal, že jsem si na začátku vytvořil jakousi skepsi k označení „recyklovaný papír“. Jde totiž pouze o označení, že byl vyroben recyklací papíru, ale nespecifikuje z jakého. Jako jediné vypovídající označení v tomto vnímám právě post-consumer recyklaci, tedy recyklaci sběrového papíru, který se vrátil z oběhu. Jinak může jít o papír, který se stal odpadem přímo v papírně nebo v tiskárně, aniž by se vůbec dostal ke koncovému zákazníkovi. Tedy vznikne recyklovaný papír, který má dokonce vyšší uhlíkovou stopu než papír z primární buničiny.
Ondřej: Všechny jsou vyrobený v ČR. Naprostá většina produktů přímo v Pelhřimově v mojí dílně. Snažím se spolupracovat lokálně, takže využívám tiskárnu v Pelhřimově, kde můžu tisknout až do formátu B2. Pro strojovou výrobu sešitů pak využívám tiskárnu v Havlíčkově Brodě, která je 35 km daleko. Na šité bloky pak tiskárnu v Českých Budějovicích vzdálenou 85 km.
Jakou roli pro tebe hraje lokální produkce? Jakými jinými způsoby se snažíš být odpovědnější?
Ondřej: Lokální produkce byla jedním ze základních požadavků. Společně s minimalizací odpadu. Než jsem se s tím sám setkal nenapadlo by mě, že u sešitu A5 vznikne klidně 35 % odpadu. Snažil jsem se najít českého výrobce papíru, vždyť papírny jsou všude, že ano. Bohužel je v Česku jediná, která vyrábí papír v kvalitě vhodné pro moje produkty. Resp. jediná, která ho vyrábí strojově, a ne ručně a je tedy i cenově dostupný. Bohužel bych musel koupit od každého materiálu 2 tuny, což znamená že na jeden sešit bych musel koupit 4 tuny papíru, a to bych měl jen jednu barvu obálky 🤯. Jsem proto odkázán na zahraniční výrobce a v portfoliu mám jen jeden sešit z čistě českých materiálů, který má vnitřní listy z papíru, který je vyrobený jako balicí.
Díky hledání jsem si ale dost důkladně prošel nabídku papírů zahraničních výrobců a našel zajímavé možnosti. Před 4 lety jsem začal používat italské papíry, které obsahují část post-consumer recyklovaného papíru, a navíc obsahují odpad ze zpracování potravin jako jsou třešně, mandle, kukuřice atd. A o nějakou dobu později papíry s odpadem z kožedělného průmyslu. Tyhle papíry se poslední dobou stávají hodně trendy. Navíc tahle papírna už před 4 lety dost řešila ekologii, a tak to byla první papírna u které jsem našel materiálové listy s vyčíslenou uhlíkovou stopou. Například papírna Favini si dokonce od roku 2018 únik uhlíku, vznikajícího při produkci kreativních papírů, vykupuje pomocí tzv. carbon offset – tedy uhlíkové kompenzace. V podstatě jde o to, že zaplatíš podporu nějakého environmentálního projektu, který za tebe kompenzuje množství vyprodukovaného uhlíku tím, že ho zpracuje nebo vytvoří kyslík. Znám Carbon Neutral certifikaci od Peak Designu nebo právě Favini Používá AzzeroCO2. Kdy přímo v materiálovém listu vidíš, že podpořilo výsadbu v Turecku. Běžně se pak pro produkt používá označení – carbon neutral – což znamená, že při započítání uhlíkové kompenzace, tvůj produkt nevytvořil žádnou uhlíkovou stopu. Další level se označuje jako – uhlíkově pasivní – tedy neplatíš offset, protože reálně žádné škodliviny při tvé produkci nevznikají.
Možná bych ještě poznamenal, že jsem si na začátku vytvořil jakousi skepsi k označení „recyklovaný papír“. Jde totiž pouze o označení, že byl vyroben recyklací papíru, ale nespecifikuje z jakého. Jako jediné vypovídající označení v tomto vnímám právě post-consumer recyklaci, tedy recyklaci sběrového papíru, který se vrátil z oběhu. Jinak může jít o papír, který se stal odpadem přímo v papírně nebo v tiskárně, aniž by se vůbec dostal ke koncovému zákazníkovi. Tedy vznikne recyklovaný papír, který má dokonce vyšší uhlíkovou stopu než papír z primární buničiny.
2
3
4
5
Kromě recyklovaných možností pozoruji zajímavé trendy náhrady složení papírů, konkrétně alternativy zdrojů vláken celulózy. Ta se získává především ze dřeva. Na současný úbytek lesů, reagují materiály jako je například Notweed paper, který pro zdroj celulózy využívá keřovité plevely. Narazil si na nějaké podobné alternativy při své tvorbě? Neuvažoval jsi nad tím nějaký podobný materiál vyvinout na vlastní pěst, když je u nás situace tak tristní?
Ondřej: Myslím, že to, co se poslední dva roky děje v ČR okolo kůrovce je výjimka. Jinak se zalesňování v ČR od druhé poloviny 20. století stále zvyšuje. Otázkou jsou pak asi hlavně deštné pralesy. Ale papíry, které využívám jsou z Itálie a Německa, maximálně z Anglie a tam deštné pralesy nejsou, ne? Navíc naprosto všechny papíry, co znám jsou FSC certifikované, takže pro mě je palčivější otázka uhlíková stopa než odlesňování, které v Evropě neprobíhá. Samozřejmě to může být jen můj omezený pohled na věc. Myslím, že z globálního hlediska výroba vlastního papíru ničemu nepomůže. Papírny začaly už před několika lety řešit mnoho aspektů jako je bělení bez chloru (nebo nebělí vůbec), produkce emisí, využití alternativních plniv z odpadu, z trávy, snižování spotřeby vody, rekuperaci a čištění vody. Důležitý je z mého pohledu vývoj a zavádění nových procesů jako je právě využití alternativních plniv – například z potravinářského průmyslu nebo kožedělného průmyslu. Často se také jako plnivo využívá tráva. Papír, který obsahuje travní drť navíc spotřebuje méně vody při výrobě a snadněji se rozkládá. Sám o sobě udržitelnější papír nevyrobím, protože spotřeba vody a energie bude násobně vyšší. Navíc by to pro mě z finančního hlediska bylo naprosto nezajímavé.
Pokud člověk pracuje pod někým nikdy nemůže mít plnou kontrolu a vliv na chod celého podnikání. Proto se ukazuje jako jediné možné východisko pracovat sám na sebe. Jako relativně čerstvě vystudovaný designér, který rozjíždí svůj vlastní byznys, můžeš nastínit svůj příběh a zádrhely s jakými ses setkal nebo setkáváš a naopak věci, procesy, které se ti pravdu povedly a jsi na ně pyšný?
Ondřej: S tímhle asi úplně nesouhlasím. Myslím, že hodně záleží na tom, v jaké jsi kolektivu. Pracuji sám na sebe, ale i jako externista ve firmě Kvalitní fotky a všechno je to o nastavení značky, dialogu ve firmě, preferencích a možnostech. Pokud lidem dobře vysvětlíš, proč by se věci mohli dělat jinak (nebo lépe) a nebude je to stát enormní finanční prostředky, nakonec to tak udělají. Největší problém v tomhle odvětví je to, co už jsem nastínil – dokud jsi malý nikdo se s tebou moc nebaví. Nechceš 2 tuny papíru? Tak není. Takže jako úspěch beru už ten jeden ryze český sešit. Jinak mám radost z toho, že stále jako jediný vyrábím křížkovým stehem ručně šité sešity a fotoalbum se speciální vazbou – kterému říkám piano.
Myslíš si, že na naší lokální designérské scéně lidé odpovědně uvažují nebo je nadále profit jediným a hlavním cílem? Napadají tě nějaké vzorové příklady?
Ondřej: Myslím, že spousta lidí to řeší. Myslím, že i české podniky začínají více vnímat tuhle potřebu. Ale do velkých firem nevidím. Tam se bojím, že to bude mnohem horší.
Ondřej: Myslím, že to, co se poslední dva roky děje v ČR okolo kůrovce je výjimka. Jinak se zalesňování v ČR od druhé poloviny 20. století stále zvyšuje. Otázkou jsou pak asi hlavně deštné pralesy. Ale papíry, které využívám jsou z Itálie a Německa, maximálně z Anglie a tam deštné pralesy nejsou, ne? Navíc naprosto všechny papíry, co znám jsou FSC certifikované, takže pro mě je palčivější otázka uhlíková stopa než odlesňování, které v Evropě neprobíhá. Samozřejmě to může být jen můj omezený pohled na věc. Myslím, že z globálního hlediska výroba vlastního papíru ničemu nepomůže. Papírny začaly už před několika lety řešit mnoho aspektů jako je bělení bez chloru (nebo nebělí vůbec), produkce emisí, využití alternativních plniv z odpadu, z trávy, snižování spotřeby vody, rekuperaci a čištění vody. Důležitý je z mého pohledu vývoj a zavádění nových procesů jako je právě využití alternativních plniv – například z potravinářského průmyslu nebo kožedělného průmyslu. Často se také jako plnivo využívá tráva. Papír, který obsahuje travní drť navíc spotřebuje méně vody při výrobě a snadněji se rozkládá. Sám o sobě udržitelnější papír nevyrobím, protože spotřeba vody a energie bude násobně vyšší. Navíc by to pro mě z finančního hlediska bylo naprosto nezajímavé.
Pokud člověk pracuje pod někým nikdy nemůže mít plnou kontrolu a vliv na chod celého podnikání. Proto se ukazuje jako jediné možné východisko pracovat sám na sebe. Jako relativně čerstvě vystudovaný designér, který rozjíždí svůj vlastní byznys, můžeš nastínit svůj příběh a zádrhely s jakými ses setkal nebo setkáváš a naopak věci, procesy, které se ti pravdu povedly a jsi na ně pyšný?
Ondřej: S tímhle asi úplně nesouhlasím. Myslím, že hodně záleží na tom, v jaké jsi kolektivu. Pracuji sám na sebe, ale i jako externista ve firmě Kvalitní fotky a všechno je to o nastavení značky, dialogu ve firmě, preferencích a možnostech. Pokud lidem dobře vysvětlíš, proč by se věci mohli dělat jinak (nebo lépe) a nebude je to stát enormní finanční prostředky, nakonec to tak udělají. Největší problém v tomhle odvětví je to, co už jsem nastínil – dokud jsi malý nikdo se s tebou moc nebaví. Nechceš 2 tuny papíru? Tak není. Takže jako úspěch beru už ten jeden ryze český sešit. Jinak mám radost z toho, že stále jako jediný vyrábím křížkovým stehem ručně šité sešity a fotoalbum se speciální vazbou – kterému říkám piano.
Myslíš si, že na naší lokální designérské scéně lidé odpovědně uvažují nebo je nadále profit jediným a hlavním cílem? Napadají tě nějaké vzorové příklady?
Ondřej: Myslím, že spousta lidí to řeší. Myslím, že i české podniky začínají více vnímat tuhle potřebu. Ale do velkých firem nevidím. Tam se bojím, že to bude mnohem horší.
1 Foto: Lukáš Kenji Vrábel
2–5 piiir produkty, foto: Romana Marie Jokelova
2–5 piiir produkty, foto: Romana Marie Jokelova
Znáš zajímavý odkaz, který v databázi chybí? Chceš se podělit o svůj příběh? Zajímal by tě konkrétní rozhovor?
Projekt byl obnoven za podpory Specifického výzkumu FaVU VUT a jedná se o jeden z výstupů disertační práce Valentýny Landa Filípkové.
Webdesign 2022 — Pavel Holomek